Úvodní stránka
Vítejte na mém webu - Webová prezentace obce byla spuštěna dne 22.10.2012
Milí návštěvníci webových stránek pamětní knihy obce jménem Vyšehoří
Protože jsem dlouhou dobu postrádal na nějakém webu veškerá data o naší obci, rozhodl jsem se, že toto napravím. Z pohledu kronikáře obce mám proto veškeré předpoklady a také z důvodu toho, že jsem v obci vykonával 16 roků starostování. Takže mám o obci přehled a vím, co zajímá občany, rodáky a starousedlíky. Během několika roků zpět se na mne obraceli občané a stále se obrací, a chtějí vědět různá data a informace o naší obci. Těmito webovými stránkami snad trochu pomůžu všem, kdo se chtějí něco dozvědět o nás, našem životě a také o historických počátcích vzniku Vyšehoří. Podotýkám, že většina fotografií zde na webu není uvedena z důvodu jejich velkého počtu a pro jejich velký obsah dat. Dále jsem nepatrně upravil grafiku textů a také jsem použil tabulky pro větší čitelnost a orientaci v textu.
Z důvodu respektování zákona o ochraně osobních údajů jsem ze všech textů od roku 2018 odstranil čísla popisná a další drobnosti, které by jakkoliv identifikovaly občana.
V obci Vyšehoří se klasická pamětní kniha ručně psaná vedla již od roku 1925, avšak veškeré sepisování skončilo rokem 1968. Tehdy byla doba velmi špatná pro ty občany, kteří chtěli říkat pravdu a podle této pravdy se chovat. Právě v roce 1968 začal celou českou zemi okupovat komunistický diktátor pod vedením SSSR. Pamětní kniha se tehdy uschovala a nevedla se.
Protože tato zlá doba po dvaceti letech odešla a v Československu se nastolila demokracie, bylo nutno tuto cennou věc oprášit a zapsat do ní údaje, které v ní chyběly.
Protože tato zlá doba po dvaceti letech odešla a v Československu se nastolila demokracie, bylo nutno tuto cennou věc oprášit a zapsat do ní údaje, které v ní chyběly.
V roce 1997 jsem požádal jednoho občana v obci, který měl pamětní knihu u sebe, o její navrácení zpět na obecní úřad, avšak s hrůzou jsem zjistil, že se tento dokument nevede počínaje rokem 1969. Posledním kronikářem byla paní Milada Janků, která pamětní knihu ve zmíněném roce přestala psát. Jelikož jsem se nemohl smířit s touto skutečností, a hlavně že více než čtyřicetiletá snaha našich rodáků přijde tak lehce nazmar, začal jsem se ptát našich spoluobčanů, zda by někdo nechtěl pamětní knihu psát dále s tím, že by posháněl a dopsal údaje o tomto velkém období 30 ti let. Bohužel se nikdo nenašel a tak jsem se tohoto nesnadného úkolu ujal já. Když se o tom, že budu kronikářem obce, hlasovalo tehdy v zastupitelstvu, neměl jsem ani potuchy, co jsem si na sebe ušil. Tehdy pro mě nastaly perné chvilky, protože když si něco umíním, musím vše udělat přesně a do důsledku.
Proto jsem se rozhodl, že zkusím za pomoci našich občanů a rodáků poshánět a sepsat alespoň ty hlavní události, které se za tuto dlouhou dobu staly. Začal jsem pomocí telefonu obvolávat známé a rodáky, kteří v naší obci již nebydlí a postupně sbíral údaje o naší obci. Nakonec se mi po dlouhodobém a usilovném pátrání podařilo sehnat alespoň ty nejdůležitější data o naší obci a okolí. Občané mi půjčovali různé dokumenty, které ležely několik desetiletí v šuplících, a dále fotografie, které měli cokoliv společného s naší obcí.
Proto jsem se rozhodl, že zkusím za pomoci našich občanů a rodáků poshánět a sepsat alespoň ty hlavní události, které se za tuto dlouhou dobu staly. Začal jsem pomocí telefonu obvolávat známé a rodáky, kteří v naší obci již nebydlí a postupně sbíral údaje o naší obci. Nakonec se mi po dlouhodobém a usilovném pátrání podařilo sehnat alespoň ty nejdůležitější data o naší obci a okolí. Občané mi půjčovali různé dokumenty, které ležely několik desetiletí v šuplících, a dále fotografie, které měli cokoliv společného s naší obcí.
Rozdal jsem všem občanům dotazník, ve kterém byly otázky, které se týkaly vše o obci, o občanech, o zajímavostech jak v přírodě, tak i v jejich rodinách a vše ostatní, co si pamatují a na co si vzpomínají. Bohužel se našli i takoví, že mi dotazník ani po mnoha urgencích neodevzdali a tak jejich rodina ani nemohla být v pamětní knize zaznamenána. U těchto občanů jsem musel pracně a dodatečně vyhledat potřebná data, aby aspoň ty hlavní kritéria a body pamětní knihy byly vepsány.
Po sdělených instrukcí okresním kronikářem jsem založil pamětní knihu úplně novou a začal ji psát pomocí počítače. V dnešní době je to již povoleno a meze fantazie se již nekladou.
Všechny přepisy pamětních knih obce Vyšehoří 1. a 2. dílu, ale i originály 3., 4. a 5. dílu jsou u mě kronikáře uschovány, jak jsem již naznačil, v digitální podobě, ale i v druhých originálech a budou takto zálohovány pro případ, že by se z originály v úschově obce někdy něco stalo (požár, zničení ztráta apod.). Vím sám moc dobře, jak se za vlády komunismu v době, kdy naše obec patřila k Bludovu, ztratily různé cenné materiály, např. pozemková kniha, tak důležitý doklad o katastru naší obce, dodnes nenalezená.
Po sdělených instrukcí okresním kronikářem jsem založil pamětní knihu úplně novou a začal ji psát pomocí počítače. V dnešní době je to již povoleno a meze fantazie se již nekladou.
Všechny přepisy pamětních knih obce Vyšehoří 1. a 2. dílu, ale i originály 3., 4. a 5. dílu jsou u mě kronikáře uschovány, jak jsem již naznačil, v digitální podobě, ale i v druhých originálech a budou takto zálohovány pro případ, že by se z originály v úschově obce někdy něco stalo (požár, zničení ztráta apod.). Vím sám moc dobře, jak se za vlády komunismu v době, kdy naše obec patřila k Bludovu, ztratily různé cenné materiály, např. pozemková kniha, tak důležitý doklad o katastru naší obce, dodnes nenalezená.
Bohužel, ručně psaný originál pamětní knihy 2. dílu již není k dispozici na naší obci. Po jedné návštěvě pracovníků z „Okresního archívu v Šumperku“ v roce 2004 byla tato vzácná kniha odevzdána do jejich archívu. Jsem rád, že alespoň přepsáním těchto knih jsem zachránil údaje od roku 1925 až do roku 1968. Jinak by bylo toto časové rozpětí nenávratně pro nás ztraceno. Tyto pamětní knihy by měly sloužit všem občanům, kteří chtějí něco vědět o historii a hlavních událostech naší tak malé, ale krásné vesničky od roku 1890, tak jak to zachycuje pan Jan Tunys ve svých vzpomínkách, dále pak kronikáři od roku 1925 až po současnost.
Pro objasnění ještě uvádím:
Originál 1. dílu ručně psaný od roku 1925 - 1959 je na obecním úřadě Vyšehoří - přepsán do digitální podoby a jeho přepis vytisknutý a svázán do knihy společně s 2. dílem.
Originál 2. dílu ručně psaný od roku 1960 - 1968 je ztracený - byl přepsán do digitální podoby a jeho přepis vytisknutý a svázán do knihy společně s 1. dílem.
Oba tyto dva přepsané díly jsou spojeny do jedné knihy 1. a 2. dílu - hnědé desky. Kniha je uložena na obecním úřadě Vyšehoří - popsáno níže. V pozdějších letech se tento přepis originálu 1. a 2. dílu ztratil neznámo kam. Proto jsem se na žádost starosty pana Čepy Lukáše domluvil, že toto napravím, a tento díl znovu vyhotovím. Znovu vytištěný přepis pamětní knihy 1. a 2. dílu byl předán na obecní úřad v lednu roku 2025.
Originál 3. dílu a všechny další díly 4-5-6 jsou psané v digitální podobě, vytištěny a svázány do knih. Jeden výtisk dílu je vždy uložen na obecním úřadě Vyšehoří a jeden u mne kronikáře.
1. a 2. díl pamětní knihy
1. díl originálu pamětní knihy se začal sepisovat v roce 1925 a záznamy byly ukončeny rokem 1959 stránkou 286.
2. díl originálu pamětní knihy se psal od roku 1960 a skončil okupací SSSR v roce 1968. Tento díl pamětní knihy ručně psaného originálu je již nenávratně ztracený. Údajně byl odevzdán do Okresního archívu do Šumperka po jedné návštěvě na obecním úřadě pracovníkům tohoto archívu - bohužel. Avšak v této instituci již údajně není.
Tyto dva originály tedy 1. a 2. dílu jsem ještě před odevzdáním přepsal a nechal svázat 2x. Jsou uschovány 1x na obecním úřadě ve Vyšehoří a 1x u mne kronikáře. Přepis pamětní knihy 1. a 2. dílu má tvrdé desky v tmavě hnědé barvě. Titulní stranu knihy jsem také navrhl dle původního originálu tak, aby se co nejméně lišila. I první strana přepisu je stejná dle tvorby prvního kronikáře pana Břetislava Nantla.
Chtěl bych podotknout, že přepis těchto dvou dílů pamětní knihy jsem provedl přesně tak, jak to bylo sepisováno se všemi tvary slov, včetně případných gramatických chyb. Žádný slovní tvar a smysl věty jsem nezměnil. Jedinou věc, co jsem udělal, bylo zvýraznění některých částí textu (jména občanů, nadpisy a čísla domů) pro větší úpravu, čitelnost a orientaci. Obrázek vpravo je ručně malovaný originál z první strany pamětní knihy 2. dílu. Na všech dílech pamětní knihy dole uprostřed se nachází pečeť obce, kterou jsem nechal vyhotovit podle předlohy originálu. Protože počítačová úprava stlačila text o několik stran, tudíž jsem se rozhodl, že v jedné knize budou oba dva díly.
3. díl pamětní knihy
3. díl pamětní knihy jsem dopsal za léta 1969 - 1999 zpětně, protože se pamětní kniha nevedla. Nechal jsem ji svázat v počtu 3x originálů, které jsou uloženy 2x na obecním úřadě ve Vyšehoří a 1x u mne kronikáře. Dnes již všude po jednom originálu, protože opět se jeden originál předal do Okresního archívu do Šumperka.Pamětní kniha 3. dílu je vyrobena ve tmavě zelených tvrdých deskách. Kniha má 417 stran a navazuje na 2. díl. Je sepisována od roku 1969 a ukončena v roce 1999. Po otevření tohoto dílu pamětní knihy se Vám objeví fotografie - pohledu na obec Vyšehoří - je pořízena v roce 1996 z jara ze severozápadní strany z Navrátilovy stráně. Kompletní svázanou pamětní knihu 3. dílu jsem předal obecnímu zastupitelstvu v měsíci lednu 2000. Byla svázána v Kartotisku v Bludově. Pracoval jsem na ní od července roku 1998, tedy rok a půl. Jen tak pro zajímavost, celkem jsem proseděl u počítače asi 1 600 hodin, což představuje dohromady 70 dnů nepřetržitého psaní. V tomto čase ovšem nejsou zahrnuty přípravné práce jako jsou skládání textů, hledání dat v dokumentech obce, návštěvy občanů, telefonické hovory s občany, kteří již v naší obci nebydlí atd.
Děkuji všem, kteří mi poskytli jakékoliv informace a podněty. Informace jsem čerpal z materiálů, např. „Vlastivěda okresu“, záznamů z „Okresního archívu v Šumperku“, záznamů a dokumentů na zdejším obecním úřadě ve Vyšehoří, ústního podání našich občanů – rodáků, poznámek pana Kvapilíka Josefa a poznámek pana Polácha Jana, kteří byli v této době předsedové „Občanských výborů“, dále záznamů pana Jana Tunyse, záznamů paní učitelky Ondráčkové Anny, která bydlí již v Šumperku a z dotazníku, který mně občané odevzdali.
Textová část 3. dílu
• Textová část pamětní knihy začíná obsahem, který je rozdělen právě na dvě části - textovou a obrazovou
• Dále následuje úvod kronikáře ve kterém popisuje, jak byla pamětní kniha sepisována a jak bylo veškeré sepisování ukončeno
• V další části následuje historie obce Vyšehoří od svého vzniku v roce 1397 až po současnost
• Následuje velmi zajímavá část pamětní knihy, kde pan Jan Tunys popisuje tehdejší obec koncem 19. století a další období začátkem 20. století
• Shrnutí poválečné doby za vlády komunismu je další částí pamětní knihy, kde jsem chtěl objasnit čtenářům právě tuto dobu, aby čtenář pamětní knihy pochopil systém psaní a vedení pamětní knihy v tehdejších letech. Zkreslování údajů bylo na denním pořádku a panovala obrovská cenzura, takže vše se do pamětní knihy vůbec nedostalo popravdě. Myslím tím právě napadení tehdejšího Československa spojeneckými armádami Varšavské smlouvy a místní dění a život v obci za této doby. Proto se snažím tuto dobu objasnit v této části
• Potom již následují jednotlivé roky a jejich dění v životu obce od roku 1969 až po rok 1999
Mezi textovou částí a částí obrazovou se nachází:
• Přehled všech obyvatel v naší obci žijící, nebo občané, kteří měli s obcí cokoliv společného
• Potom se může čtenář seznámit s významnými osobnostmi, které v naší obci zastávaly veřejné služby a práce pro blaho obce
• Dále následuje evidence obyvatel ke dni 31. prosince 1999
• Nakonec evidence všech chalupářů, kteří do naší obce dojíždějí na víkend
• Dále následuje úvod kronikáře ve kterém popisuje, jak byla pamětní kniha sepisována a jak bylo veškeré sepisování ukončeno
• V další části následuje historie obce Vyšehoří od svého vzniku v roce 1397 až po současnost
• Následuje velmi zajímavá část pamětní knihy, kde pan Jan Tunys popisuje tehdejší obec koncem 19. století a další období začátkem 20. století
• Shrnutí poválečné doby za vlády komunismu je další částí pamětní knihy, kde jsem chtěl objasnit čtenářům právě tuto dobu, aby čtenář pamětní knihy pochopil systém psaní a vedení pamětní knihy v tehdejších letech. Zkreslování údajů bylo na denním pořádku a panovala obrovská cenzura, takže vše se do pamětní knihy vůbec nedostalo popravdě. Myslím tím právě napadení tehdejšího Československa spojeneckými armádami Varšavské smlouvy a místní dění a život v obci za této doby. Proto se snažím tuto dobu objasnit v této části
• Potom již následují jednotlivé roky a jejich dění v životu obce od roku 1969 až po rok 1999
Mezi textovou částí a částí obrazovou se nachází:
• Přehled všech obyvatel v naší obci žijící, nebo občané, kteří měli s obcí cokoliv společného
• Potom se může čtenář seznámit s významnými osobnostmi, které v naší obci zastávaly veřejné služby a práce pro blaho obce
• Dále následuje evidence obyvatel ke dni 31. prosince 1999
• Nakonec evidence všech chalupářů, kteří do naší obce dojíždějí na víkend
Obrazová část ke 3. dílu
Psaní pamětní knihy je v dnešní době mnohem jednodušší než tomu bylo třeba před 80 lety. Tehdy ještě nebylo žádné techniky, která by bývalým kronikářům pomohla práci zpříjemnit a také usnadnit. Do pamětní knihy se tehdy nemohly ukládat - skenovat - kopírovat žádné jiné dokumenty, natož teprve barevně, které by dnes byly velmi zajímavé a tehdejší kronikář byl odkázán jen na svoji pevnou ruku a hezké písmo.
Spousta cenných materiálů a dokumentů je již nenávratně ztracena a již nikdy je nebude možné zdokumentovat. Kdyby byla tehdy možnost vložit nějakým způsobem cenné materiály do pamětní knihy, bylo by to jistě s odstupem tolika desetiletí zajímavé počtení. Například dnešní kaplička, která zdobí naši obec v samotném centru, nemá o sobě žádné údaje, ani staří lidé si na nic nepamatují. Zjištěno mám jen to, že kdysi byla dřevěná a malá. Jak asi vypadala jako dřevěná, bylo by to jistě zajímavé vidět.
Psaní pamětní knihy je v dnešní době mnohem jednodušší než tomu bylo třeba před 80 lety. Tehdy ještě nebylo žádné techniky, která by bývalým kronikářům pomohla práci zpříjemnit a také usnadnit. Do pamětní knihy se tehdy nemohly ukládat - skenovat - kopírovat žádné jiné dokumenty, natož teprve barevně, které by dnes byly velmi zajímavé a tehdejší kronikář byl odkázán jen na svoji pevnou ruku a hezké písmo.
Spousta cenných materiálů a dokumentů je již nenávratně ztracena a již nikdy je nebude možné zdokumentovat. Kdyby byla tehdy možnost vložit nějakým způsobem cenné materiály do pamětní knihy, bylo by to jistě s odstupem tolika desetiletí zajímavé počtení. Například dnešní kaplička, která zdobí naši obec v samotném centru, nemá o sobě žádné údaje, ani staří lidé si na nic nepamatují. Zjištěno mám jen to, že kdysi byla dřevěná a malá. Jak asi vypadala jako dřevěná, bylo by to jistě zajímavé vidět.
Obrazová část je rozdělena do několika částí, které dokumentují
- Plány stavby tehdejší školy z roku 1884
- Kupní smlouvy o výkupu pozemků pro stavbu školy z roků 1888 a 1889
- Směnka z roku 1887, prohlášení z roků 1887 a 1889 a vklad práv z roku 1889
- Hlasovací lístky z komunálních voleb v roce 1994 a 1998
- Oslava "Mezinárodního dne žen" v roce 1972
- Besedy s důchodci v roce 1975
- Vítání občánků v roce 1973 a 1975
- Promítání filmů pro občany v bývalé budově školy v roce 1974
- Pionýrský slib v roce 1974
- Fotografie budov kulturního domu, sušárny ovoce, kravína, sběrny mléka
- Hlasovací lístky z komunálních voleb v roce 1994 a 1998
- Oslava "Mezinárodního dne žen" v roce 1972
- Besedy s důchodci v roce 1975
- Vítání občánků v roce 1973 a 1975
- Promítání filmů pro občany v bývalé budově školy v roce 1974
- Pionýrský slib v roce 1974
- Fotografie budov kulturního domu, sušárny ovoce, kravína, sběrny mléka
- Fotografie drůbežárny, hasičské zbrojnice a hostince ve Vyšehoří
- Fotografie místního potoka po rekonstrukci
- Fotografie kaple a nynějšího obecního úřadu před rekonstrukcí
- Velikonoční vyklapávání hochů 1989, 1997, 1999
- Kříže v katastru obce v roce 1999
- Všechny domy občanů včetně budov obce
- Povodeň v roce 1997 v Šumperku na nádraží ČD a směrem na kouteckou trať
- Sjezd rodáků v roce 1998 včetně dokumentace k němu - pozvánka - brožura
- Fotografie výročí občanů a jejich návštěv zástupců obecního úřadu v roce 1995
- Maškarní ples v roce 1998
- Mikulášská nadílka v roce 1998
- Oslava zlaté svatby Viléma a Magdaleny Krobotových v roce 1998
- Vyšehorský zpravodaj - 1. číslo v roce 1999
- Zatmění slunce v roce 1999
- Akce tehdejší školy
- Školní třída od roku 1956 do roku 1975
- Farář František Horáček při kázání a nemocen v roce 1998
- Fotografie místního potoka po rekonstrukci
- Fotografie kaple a nynějšího obecního úřadu před rekonstrukcí
- Velikonoční vyklapávání hochů 1989, 1997, 1999
- Kříže v katastru obce v roce 1999
- Všechny domy občanů včetně budov obce
- Povodeň v roce 1997 v Šumperku na nádraží ČD a směrem na kouteckou trať
- Sjezd rodáků v roce 1998 včetně dokumentace k němu - pozvánka - brožura
- Fotografie výročí občanů a jejich návštěv zástupců obecního úřadu v roce 1995
- Maškarní ples v roce 1998
- Mikulášská nadílka v roce 1998
- Oslava zlaté svatby Viléma a Magdaleny Krobotových v roce 1998
- Vyšehorský zpravodaj - 1. číslo v roce 1999
- Zatmění slunce v roce 1999
- Akce tehdejší školy
- Školní třída od roku 1956 do roku 1975
- Farář František Horáček při kázání a nemocen v roce 1998
Všechny domky a stavby v obci jsem fotografoval fotoaparátem PRAKTICA - BCA - electronic za slunečného počasí během roku 1999 v létě, kdy se vše krásně zelenalo a kvetlo. Bohužel, nejsem žádný odborník ve fotografování, a tak některé domky, které mají novou a bílou omítku se jeví jako ztmavené a šedé. Přesto si myslím, že tyto fotky budou za několik desetiletí velmi zajímavé.
Fotografie občanů při různých akcích jsem našel přímo na obecním úřadě, které jsou pouze černobílé. Avšak i tyto fotografie podávají zajímavá svědectví o našich občanech, kteří už většinou nežijí a pomalu se na ně zapomíná. Všechny fotografie jsou počítačově upravovány, čištěny, přidání či ubrání kontrastu, zmenšovány nebo zvětšovány, aby se vešly do pamětní knihy dle potřeby. Taktéž jsem fotografie upravoval výřezem z originálu fotky, aby se veliká fotka vůbec vešla do skeneru a na papír.
Velké plány dokumentů, které se nevlezly do skeneru, jsem musel několikrát skenovat po jednotlivých dílech - plochách, ty jsem potom v počítači upravoval a spojoval v celek tak, aby byl dokument celistvý. Samozřejmě, tímto zásahem dokument v kronice vypadá menší, ale je to přesná zmenšenina originálu.
I když tyto operace daly mnoho práce a stály mnoho času, dnes již toho nelituji. Vám čtenářům dávám, myslím si já, hodně kvalitní pamětní knihu, kterou se může pochlubit málokterá obec. Do budoucna bych chtěl tímto způsobem pokračovat dále a dějiny naší obce, obce Vyšehoří zdokumentovávat tím nejlepším způsobem a Vám nabízet zajímavé čtení doprovázené obrazovými dokumenty.
Velké plány dokumentů, které se nevlezly do skeneru, jsem musel několikrát skenovat po jednotlivých dílech - plochách, ty jsem potom v počítači upravoval a spojoval v celek tak, aby byl dokument celistvý. Samozřejmě, tímto zásahem dokument v kronice vypadá menší, ale je to přesná zmenšenina originálu.
I když tyto operace daly mnoho práce a stály mnoho času, dnes již toho nelituji. Vám čtenářům dávám, myslím si já, hodně kvalitní pamětní knihu, kterou se může pochlubit málokterá obec. Do budoucna bych chtěl tímto způsobem pokračovat dále a dějiny naší obce, obce Vyšehoří zdokumentovávat tím nejlepším způsobem a Vám nabízet zajímavé čtení doprovázené obrazovými dokumenty.
4. díl pamětní knihy
4. díl pamětní knihy jsem psal za léta 2000 - 2005. Opět ve stejném počtu a uložení jako 3. díl, tedy po dvou originálech na obecním úřadě a jednom originálu u mne. Opět se jeden originál později předal do Okresního archívu do Šumperka, takže originály jsou všude jen dva.Pamětní kniha 4. dílu byla sepsána a vytvořena v roce 2006. Kniha má 364 stran a její titulní tvrdé desky jsou v barvě tmavomodré. Kniha popisuje dějiny naší obce od roku 2000 až po rok 2005. V této knize jsem podstatně změnil styl co do vkládání fotografií a textu. Všechny fotky jsou umístěny společně s textem, takže čtenář již nemusí pracně vyhledávat obrázky někde vzadu v knize.
Do jaké míry se mi to povedlo, to nechám na Vás čtenářích, ale nebyla to práce lehká, protože jsem v této době zastával stále ještě funkci starosty obce.
I když hodně lidí tvrdí, že rok 2000 je magický, já v něm nevidím nic zvláštního. Jen snad to, že začíná tak trochu zvláštně svým názvem, svou číslovkou 2000. Vstup do nového roku a nejenom tento den, v jehož letopočtu se tentokrát změnily všechny čtyři číslice, hodlá každý z nás prožít jinak, podle svých představ.
Život a dění v naší obci běží stejně svou cestou a dál. Za posledních 8 roků od vzniku samostatné obce se podařilo vykonat mnoho. Největší akcí bylo dobudování společného vodovodu pro obce Vyšehoří, Postřelmůvek a Chromeč a tento vodovod byl již zkolaudován a zahájeno provozování. Tímto proudí do obce konečně pitná voda, která je jedna z nejčistějších jak po chemickém, tak i po bakteriologickém složení v okolí.
V závěru roku 2000 proběhla oprava místní komunikace na dolním konci obce balenou asfaltovou drtí. Na tuto opravu jsem doslova vyžebral několikerými dopisy na Okresním úřadě v Šumperku dotaci ve výši 300 000 Kč, zbytek byl dofinancován z prodaných akcií SME ve výši 310 000 Kč z rozpočtu obce.
Druhá oprava místní komunikace od kaple směrem na horní konec obce proběhla až v roce 2003. Peníze na tuto velkou akci obec naspořila z prodaných akcií Severomoravské plynárenské a.s., dále z prodaného vodovodu a také z úspor během roků. Konečná cena za tuto opravu se vyšplhala na částku téměř 1 080 000 Kč. Obec Vyšehoří je již nyní hezká vesnice s opravenou komunikací, s vybudovaným vodovodem a telefonizací.
Dalším zpestřením v kulturním vyžití občanů byla rekonstrukce hřiště, na kterém kdysi nebylo prakticky nic a byla veliká ostuda tam něco pořádat. Dnes je již tento prostor plně funkční se všemi potřebnými vybaveními pro návštěvníky. Byly zde již uspořádány 3 karnevaly, které se v obci nikdy nepodařilo uskutečnit. I samotný sjezd rodáků v roce 1998 měl velikou odezvu, protože se konal v době, kdy naše obec slavila šestisté výročí od svého vzniku v roce 1397.
Uplynula další léta a roli kronikáře stále zastávám. I když je to práce dosti náročná, baví mě a stále něco vylepšuji. Za posledních šest roků se v naší obci dosti změnilo. Byly postaveny dva nové domky, taktéž byla konečně odstraněna stará drůbežárna a náš sportovní areál dostal novou podobu. Místní komunikace za kaplí byla v roce 2006 opravena novým povrchem, v kulturním domě byla provedena částečná rekonstrukce vytápění na sále a ve sklepě. Některé naše domky v obci dostaly novou fasádu a jsou trochu pozměněné.
Dobře si také vzpomínám, jak v roce 1998 po výstavbě nového hřiště, koloval po obci názor, že tyto vynaložené finanční prostředky se mohly utratit jinak. Akce „obnova hřiště“ byla pomluvena a zkritizována. Dnes vidím, že na tehdejším zastupitelstvu mnou prosazený názor rekonstrukce hřiště byl k něčemu dobrý a plně se tento areál využívá. Během roku se na něm pořádají kulturní akce různých charakterů od akcí pořádané obecním úřadem až po akce nového místního spolku „Šiša Vyšehoří“. Bohužel, „sbor dobrovolných hasičů“ vůbec nepracoval a v ničem aktivní nebyl. Scházel se jen na svých jednáních a to bylo vše.
V letošním roce 2006 proběhly další komunální volby a bylo zvoleno nové zastupitelstvo pod vedením mým Zdeňka Hrocha. Místostarostou se stal František Krmela. Od roku 1992, kdy byla v naší obci zvolena první demokratická vláda po pádu komunismu, to bylo v počtu již 5. zastupitelstvo. Také je to v obci vidět. Když si vzpomenu na léta za vlády komunistů, kdy se nic nedělo a bylo všude mrtvo, dnes je vše jinak. Sami si v obci hospodaříme a plánujeme akce jak kulturní, tak i investiční. Nikdo nám do toho nemluví a co si zastupitelstvo odsouhlasí, to se provede.
Obrazová část ke 4. dílu
- Svatba Strakových
- Svatba Vlčkové Anny
- Svatba v obci v roce 1925
- Tunys Jan s manželkou
- Budova původního kulturního domu včetně hostince
- Konec staré lípy u Šturmových
- Údržba místní komunikace v zimě v roce 2004
- Remízka na "Oséčí"
- Svatba v obci v roce 1925
- Tunys Jan s manželkou
- Budova původního kulturního domu včetně hostince
- Konec staré lípy u Šturmových
- Údržba místní komunikace v zimě v roce 2004
- Remízka na "Oséčí"
Mohl bych psát ještě dále, ale bylo by toho hodně, což není záměrem tohoto úvodu. Nebudu dále popisovat již popisované v jednotlivých dílech, ale budu se zabývat jen pamětní knihou.
5. díl pamětní knihy
5. díl pamětní knihy jsem sepisoval za léta 2006 - 2010. Jeden přepis je u mne a další přepis na obecním úřadě.Pamětní kniha 5. dílu pokračuje od roku 2006 a končí volebním rokem 2010. V této době jsem na žádost nového zastupitelstva sepisování této pamětní knihy 5. dílu ukončil. Začátkem roku 2011 jsem ji úplně dokončil, vytisknul a nechal svázat v Grafotypu v Šumperku. Jsou zde umístěny opět fotografie společně s texty daného roku. Pamětní kniha je opět odrazem života v naší obci za uplynulé období pěti roků. V ní je vidět, čeho se v obci všeho udělalo a za jaké finance obec pořizovala svůj investiční majetek.
Do pamětní knihy v písemné podobě zařazuji také dodatečné a opožděné dokumenty taktéž, aby si je občané mohli prohlédnout v knižní podobě. Tyto dokumenty a fotografie mi občané půjčují během roků. Každý díl psané pamětní knihy má jinou barvu desek, aby se od sebe odlišily.
Obrazová část k 5. dílu
- Školní třída 1942
- Původní domek před rekonstrukcí
- Hasičská slavnost v 70. letech
- Areál hřiště v 60. letech
- Školní třída v letech 1957 - 1958
- Školní třída v letech 1962 - 1963
- Skupina občanů na výletě v 60. letech
- Rekonstrukce požární zbrojnice v roce 1975
- Okolí obecního úřadu
- Hasičská slavnost v 70. letech
- Areál hřiště v 60. letech
- Školní třída v letech 1957 - 1958
- Školní třída v letech 1962 - 1963
- Skupina občanů na výletě v 60. letech
- Rekonstrukce požární zbrojnice v roce 1975
- Okolí obecního úřadu
6. díl pamětní knihy
Od roku 2011 jsem dále pokračoval v sepisování 6. dílu pamětní knihy, která navazuje na předchozí díly. Do roku 2017 bylo psaní bez problémů. Ovšem od roku 2018 nastaly potíže. Z důvodu nového zákona, o ochraně osobních údajů, jsem nemohl od této doby pokračovat ve stejném stylu, jako doposud. Důležité údaje o občanech jsem nemohl již jmenovitě zveřejňovat včetně nahrávání fotografií na web bez souhlasu občana. Musel jsem pamětní knihu, jak se říká, ošidit.
Pro nedůvěryhodnost textů jsem se rozhodl, že pamětní knihu za těchto podmínek dál nepovedu, ukončím ji rokem 2018 a předám v elektronické podobě obecnímu úřadu ve Vyšehoří. Dále jsem oznámil, že pamětní knihu budu na webu udržovat, pokud to půjde. Nakonec mně to nedalo, a přece jsem pamětní knihu dopsal včetně roku 2020. Čtenář ovšem sám může posoudit, jak za ty dva roky je čtení neautentické a nekonkrétní.
Začátkem roku 2021 jsem tuto pamětní knihu dokončil, vytiskl ji a nechal svázat v Grafotypu v Šumpeku a uložil u mne doma.
Další originál jsem vyhotovil tím samým způsobem na žádost starosty obce pana Čepa Lukáše a předal na zdejší obecní úřad až začátkem roku 2025. Takto má naše obec všechny pamětní knihy, které byly v minulosti sepsány.
7. díl pamětní knihy
Rokem 2021 jsem dál pokračoval v sepisování 7. dílu pamětní knihy naší obce. Opět mojí vlastní iniciativou bez vědomí obecního úřadu. Nebyl jsem oficiálně ustanoven kronikářem obce po mojí rezignaci v roce 2018. Nechtěl jsem ale nechat důležité informace o naší obci v zapomění. V roce 2024 jsem se stal oficiálně staronovým kronikářem na žádost starosty obce pana Čepy Lukáše a přistoupil jsem na znovu obnovení sepisování pamětní knihy. Jako kronikář jsem začal pokračovat dále a pokračuji dodnes, tj. rokem 2025.
Kronikář Zdeněk Hroch
Vyšehoří
6. díl pamětní knihy